Rok 1840. Na svět přicházejí budoucí známá jména: Pjotr Iljič Čajkovskij, Emil Zola, August Rodin. A Claude Monet, otec impresionistů, jak byl nazván. Jeden z mála vynikajících malířů 19. století, který se za svého života dočkal uznání. Jeho nadčasová témata, unikátní technika malby a hlavně jeho oko („Jenom oko, ale Bože, jaké oko!“ - Paul Cézanne) ho učinily jedním z nejoblíbenějších malířů. Zdá se, že jeho popularita přes určité výkyvy stále pomalu roste. Svědčí o tom nejen neskutečné ceny, které se dnes platí za jeho obrazy, byť jsou to ve srovnání s jeho vrcholnou tvorbou námětově jen průměrná díla.
Vyšlo mnoho monografií, BBC natočila 3 dílný film Impresionisté, jehož děj se odvíjí z Monetových vzpomínek. Ale většina těchto hodnocení se neubrání určité idealizaci. Kdo skutečně Monet byl? Tento seriál je malým příspěvkem k odpovědi na tuto otázku
Rodinné zázemí.
14. listopadu 1840 se v Paříži Adolphu a Louise-Justině Monetovým narodil druhý syn. Dostává jméno Oscar Claude. O pět let později stěhuje Adolphe svou rodinu do poklidného přístavu Le Havre na severním pobřeží Francie. Dostává tam místo u svého švagra jako obchodník s potravinami a lodními potřebami. Politická atmosféra v zemi je napjatá, ale Monetovi to příliš neřeší. Žijí poklidným středostavovským životem a doufají, že jejich děti se na svět budou dívat stejně jako oni. V případě mladého Oscara se však mýlí (jméno Claude se dostane na první místo až později). A neobejde se to bez napětí, jak později uvídíme.
Mladý karikaturista
| „Nikdy jsem se nedokázal smířit s tím, že bych tam měl zůstat třeba jen čtyři hodiny denně, když slunce tolik lákalo. moře bylo klidné a když bylo tak příjemné běhat kolem útesů a čvachtat se ve vodě.“ |
Školní docházka Oscara stejně jako mnoho druhorozených chlapců nesmírně nudí a obtěžuje – viz jeho vlastní vyjádření v rámečku. Oscar svůj nezájem o tradiční vzdělávací systém projevuje neobvyklou zábavou. Ukazuje se, že je vynikající kreslíř, a nemá nic lepšího na práci než se zabývat tvorbou karikatur. Bere si na mušku místní honoraci. Paradoxně tak těmto „důležitým“ mužíčkům zajišťuje slávu přesahující věky. Kdo by dnes znal jejich jména a podobu nebýt mladého Moneta? 
Monet tedy od raného mládí projevuje značně nezávislého ducha. Kolem šestnáctého roku svého života začíná k nelibosti otce své karikatury prodávat. Zjišťuje tak poprvé, že dar v podobě bystrého oka a volné ruky by mohl dokonce přinášet tolik potřebné peníze. Kapesné totiž na rodící Monetovu zálibu v dobrém jídle a pití ve společnosti přátel nestačí ... Začíná zrát myšlenka na uměleckou kariéru. Brzy se sejde s lidmi, kteří jeho záměr podpoří. Než se však tak stane umírá sedmnáctiletému Monetovi maminka. Spojence pro své malířské ambice nachází v té době pouze u své uměnímilovné tety. Otec jeho místo vidí jinde.
...pokračování
|
